Běžci a Polehouni

Běžci a Polehouni, tak se jmenuje výstava Jiřího Vedrala, malujícího muzikanta z Vysokého Mýta, kterou zahájíme první zářijový pátek současně s Městskými slavnostmi. Známý kytarista prostřednictvím placatých človíčků parafrázuje běžné životní situace a hraje si i s jejich významovou rovinou. Trefný humor je typický také pro jeho grafiky inspirované lidským bytím. Celou svou podstatou je Jiří Vedral, který ke svému jménu přidává ještě přízvisko Alferi, umělcem. Zatímco v mládí udával jeho životu tempo bigbeat, později pak folklor a world music, s přibývajícími léty se rytmus zvolnil. U malířského stojanu v ateliéru plyne čas jinak než na koncertních pódiích. Z hudebníka, který si kdysi sem tam našel chvilku, aby se chopil palety, se stává malující muzikant. Pocit slastného tajemna, který zakoušel jako kluk během návštěv ateliérů svých strýčků – akademického sochaře Jana Černého a akademického malíře Zbyška Siona – trvá dosud, kdykoliv vezme do ruky štětec. Stejně jako v jeho písních většinou figuruje i v jeho výtvarných pracích nějaký příběh, vtip, téma, koncept, který provází jistý smysl pro humor a sarkasmus. Jiří Vedral vyrostl v Krnově, kde absolvoval střední pedagogickou školu. Od dětství hrál na klavír, později na kytaru. Na vysoké škole v Olomouci studoval češtinu a hudební výchovu. Po vojně se usadil ve Vysokém Mýtě, kde měla jeho rodina kořeny. Dva roky navštěvoval kurzy kresby na Fakultě restaurování v Litomyšli. V roce 2000 se poprvé odvážil vystavovat a poté ještě desetkrát. Ve vysokomýtské městské galerii se poprvé představil před pěti lety spolu se strýcem Zbyškem. Nyní zde vystavuje samostatně. Ve Vysokém Mýtě je známý především jako výborný muzikant a pedagog. Věnuje se také divadlu – hraje, režíruje, skládá hudbu, píše texty. Je autorem několika knih..