Velké století zve na zvučná jména (aktualizováno)

Velké století zve na zvučná jména (aktualizováno)

Mánes, Mařák, Honsa, Hudeček, Štursa… Na zvučná jména malířů a sochařů vsází výstava Velké století 1814–1914. Ta začala v Městské galerii Vysoké Mýto v pátek 3. února. Úvodní slovo zaznělo z úst historičky umění Naděždy Blažíčkové Horové, vnučky krajináře Oldřicha Blažíčka. Reportáž Městská galerie ve Vysokém Mýtě zahájila letošní výstavní sezonu

Výstava nazvaná Velké století 1814–1914 představí veřejnosti nejstarší umělecká díla ze sbírek vysokomýtské galerie. Ta tvoří dvě třetiny expozice, zbývající část je zapůjčena. Čím je století před první světovou válkou specifické? Především svou dynamikou, a to nejen co se týče dějinných událostí, ale rovněž proměňujícího se charakteru výtvarného umění. Po velkolepých obdobích, která od středověku přesahovala i několik století, dochází náhle k rychlým změnám. Malíři pátrají po nových přístupech a jsou čím dál více fascinováni viděnou realitou. Pomíjí časy dokonalých uměleckých ideálů a přikrašlování skutečnosti.

„Na pomezí těchto tendencí se ocitá oblíbený romantismus, jenž nejen sní o středověkých rytířích a tajuplných hradech, ale zároveň se snaží taková místa objevovat ve skutečné krajině. Romantici byli vlastně první nadšení turisté, kteří dobývali zapomenuté historické památky a zpřístupňovali nádherné kouty nejčastěji horské přírody,“ uvádí historička umění Alena Šafrová, „realismus přináší střízlivý a mnohdy kritický pohled na skutečnost. Poté však během několika desetiletí malíři opouštějí zásady dokonale propracovaných pláten a ke slovu přichází spontánní malba vrcholící impresionismem. Umělec touží přesně zachytit viděné – a ke slovu se dostává barevná skvrna – plátna vypadají jako „rozmazaná“ – ale vlastně jsou nadmíru realistická a pravdivá. A jak daleko je od této barevné skvrny k prvním abstraktním pokusům…“

Přelom století pak na tuto hyperrealističnost reaguje příklonem k tajemnu, příběhům, k vyjádření pocitů… Přichází symbolismus a dekadence, své místo má i dekorativní a hravá secese.

Nejstarším vystaveným dílem Velkého století je obraz zakladatele krajinomalby, romantika Antonína Mánesa. Prohlédnete si rovněž tvorbu jeho tří potomků Amálie, Josefa a Quida. S dílem Antonína Chittussiho nebo Eugena Jettela přichází do toho žánru vliv Francie a časté malby v plenéru. Nelze opomenout dílo Julia Mařáka a jeho žáků, kteří ovládli českou krajinomalbu na přelomu století. Mezi nimi vyniká Jan Honsa, rodák z nedaleké Tisové. K dalším významným autorům, jejichž práce uvidíte, patří Antonín Hudeček, Karel Liebscher, Jindřich Prucha či Antonín Slavíček. Portrétní tvorbou je zastoupen Václav Brožík, František Xaver Naske či Jan Umlauf. Vystaveny budou rovněž figurální sochy Josefa Drahoňovského a Jana Štursy.

Výstava Velké století 1814–1914 potrvá do 12. března. 

Iveta Danko, kurátorka MG

Alpská krajina s mlýnem, 1820. Foto archiv MG