Výstava Intimní portréty Miloše Fikejze a další akce Církve československé husitské a České křesťanské akademie ve Vysokém Mýtě

Výstava Intimní portréty Miloše Fikejze a další akce Církve československé husitské a České křesťanské akademie ve Vysokém Mýtě

Česká křesťanská akademie Vysoké Mýto s podporou Karlovy Vary International Film Festival a ve spolupráci s pracovníky společnosti Starý & Starý, s.r.o. pořádá ve dnech 11. května až 15. června výstavu s názvem Intimní portréty Miloše Fikejze v prostorách Husova sboru Církve československé husitské.

Realizaci výstavy bereme jako splátku letitého dluhu a poctu kamarádovi, skvělému člověku a výbornému kamarádovi Miloši Fikejzovi.

Miloš se narodil 11. 10. 1959 ve Vysokém Mýtě, zemřel 15. 1. 2019 v Praze. Ve Vysokém Mýtě vyrůstal, absolvoval vysokomýtské gymnázium a posléze pokračoval ve studiích v Praze (knihovnická nástavba). V roce 1981 nastoupil do Československého filmového ústavu (ČSFÚ) jako knihovník a pracoval zde celý život. Už od poloviny osmdesátých let minulého století publikoval řadu odborných článků pro časopisy Filmový přehled, Záběr, Kino, Film a doba. Stal se velice cenným spolupracovníkem svých kolegů filmových, ale i hudebních, publicistů, zejména pro nezištnou pomoc při hledání zdrojových informací. Pro monografickou řadu osobností vydávanou Československým filmovým ústavem zpracoval biografické publikace Fred Astair (1984), Dustin Hoffman (1986), Francis Ford Coppola (1988), Woody Allen (1988). Po restrukturalizaci ČSFÚ v Národní filmový archiv pokračoval v systematické práci sběru dat o filmových hercích a zpracoval data do biografického slovníku Filmoví herci současnosti – 640 profilů zahraničních herců (1996). Později tento slovník aktualizoval pro vydání na CD-ROM (1998), aby jej pak přepracovaný vydal jako Slovník zahraničních filmových herců konce XX. století (2002). Obrovský význam pro filmovou historii české kinematografie má také Milošův třísvazkový slovník Český film: Herci a herečky (2006–2008). Autorsky se podílel na vydání sborníků: Pavel Juráček v krajině vlídných bludiček (1989), Pavel Juráček. Postava k  podpírání (2001). Jeho práce se objevila mj. i ve slovnících: Všeobecná encyklopedie Diderot (1996– 1998; 2000–2001), Český biografický slovník XX. století (1999).

Využití jeho odborných znalostí oceňovali redakční pracovníci při zpracovávání filmové literatury a festivalových katalogů (za všechny nutno zmínit zejména každoroční katalog Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary až do roku 2018).

Fotografickou práci z počátku považoval za koníčka, později se však kvalita portrétů a momentek osobností naší i světové kultury dostala i na stránky oficiálních periodik a publikací, málo se ví o jeho fotografiích publikovaných v tehdy samizdatových Lidových novinách (mimochodem autorem portrétu Václava Havla z plakátu „Havel na hrad“ je právě Miloš Fikejz).

Schopnost zachytit onu správnou vteřinu či momentku se promítala i v sérii fotografií připravených Knihovnou Václava Havla vystavených také ve vysokomýtské knihovně. Jedná se o pozoruhodnou sbírku obrazových dokumentů doby, kdy se schylovalo k občanskému probuzení společnosti.

Vystavovaný soubor 68 portrétů je jedinečnou ukázkou schopnosti Miloše vystihnout portrétovanou osobnost. Je to také unikátní dokument festivalových hostů Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.
Jan Schejbal

Sobota 11. 5. od 15.00, Husův sbor
INTIMNÍ PORTRÉTY MILOŠE FIKEJZE

Vernisáž výstavy Intimní portréty Miloše Fikejze. Hudební doprovod Vladimír Merta a Ondřej Fencl.
Výstava potrvá do 15. 6., otevřeno ve dnech: Út, St, Pá 15.00–17.30, So na tel. 602 117 612, Ne 10.00 – 11.30

Sobota 11. 5. od 18.00, Masarykovy sady
Koncert Vladimíra Merty a Ondřeje Fencla
V případě špatného počasí se koncert uskuteční na klubovou scéně M-klubu.
Vstupné 150 Kč

Přednáška Václava Bělohradského Antropocén: emancipace od náboženství emancipace
Politickým náboženstvím posledních dvou století byla víra v neomezený ekonomický růst, založený na stále rychlejším technologickém rozvoji, který má přinést „emancipaci člověka od všech omezení a závazků“ daných jeho tělesností a časoprostorovou situovaností na planetě Zemi. Slovem antropocén označujeme příchod věku, kdy horizont očekávání, spjatý s kultem emancipace se dostal do smrtelného konfliktu s prostorem zkušeností, spjatým s domovskými právy a povinnostmi lidstva na planetě Zemi. Je třeba přijmout závazky, které plynou z toho, že lidé jsou jen částí pozemského, snadno zranitelného, bios na planetě Zemi. Je třeba emancipovat se od kultu nezávislosti a vyhlásit deklaraci závislosti na Zemi. Ve věku antropocénu je třeba založit demokratické ústavy na „emancipaci od emancipace“, na nové společenské smlouvě, v níž bude uzákoněna povinnost lidstva respektovat ve své činnosti planetární meze, jejichž překročení by z lidí udělalo kosmické bezdomovce.

Václav Bělohradský (1944), publicista, profesor politické sociologie na  Universitě v Terstu (1991–2014). Poslední publikace: Čas pléthokracie, nakl. 65. pole, Praha, 2022 (druhé vydání)

Středa 22. 5. od 18.00, sál Základní umělecké školy Vysoké Mýto
Antropocén: emancipace od náboženství emancipace
Přednáška Václava Bělohradského.

Čtvrtek 30. 5. od 18.00, sál Základní umělecké školy Vysoké Mýto
Dotýkat se dobra
Mise Itibo 2019–2024, přednáška Lenky Dejdarové.