„Specifikum Vysokého Mýta je to, že parky máme na prstenci podél samotného centra města, kde vznikly v 19. století po bourání městských hradeb. A ne každé město má tolik vzrostlé zeleně přímo v samotném centru města. Je to určitě výhoda Vysokého Mýta a konec konců město Vysoké Mýto si toho i cení, protože občané si mohli všimnout, že v uplynulých letech se většina parků tohoto prstence obnovila, ať už to jsou Havlíčkovy sady, Masarykovy sady nebo třeba náměstí Vaňorného,“ řekl městský krajinářský architekt Lukáš Štefl.
Stromy nejsou jen součástí parků, ale pomáhají město připravovat také na dopady klimatické změny.
„Cílem dnešní akce bylo si uvědomit také to, že stromy kromě toho, že nám tvoří obytné prostředí našich měst, součást parků a každodenního života, plní celou škálu funkcí. Dnes se těm funkcím říká benefity a systémové služby, to znamená, že nám stromy něco přináší. Dokážou ochladit vzduch, dokážou zadržet a zase do ovzduší předat velké množství vody, dokážou zachytit prach a snížit rychlost větru,“ řekl Lukáš Štefl.
Právě na tyto často přehlížené funkce měla akce upozornit. „Cílem dnešní akce bylo poukázat i na tento význam stromů, na jejich přínosy a benefity, které do každodenního našeho života a pohody dokážou přinést,“ dodal Lukáš Štefl.
Až půjdete Jungmannovými sady, zkuste se u některého z označených stromů zastavit. Podívejte se na štítek a zjistěte, co právě tento strom dělá pro město, ve kterém žijeme.
Videoreportáž Stromy ve Vysokém Mýtě ukázaly svou hodnotu