Před druhým zápasem se k týmu Košic přidal ještě Martin Golda z týmu Vyškova. A byl to vskutku promyšlený tah, protože vyškovských bylo dost a Martin hráčům z Košic výrazně pomohl. Z naší strany byl zápas skoro jako „přes kopírák“. Začátek a první půle jakž takž, ale druhá půle opět křeč a strach o výsledek. Nakonec vítězíme 30:24. A před námi byl bez přestávky poslední zápas proti domácím. Asi jsme věděli, co nás čeká, ale netušili jsme, jak očekávání sváže ruce spíše soupeři.
Soupeř začal obezřetně, spíše přistoupil na naši opatrnější hru a to byla „voda na náš mlýn“. Jak zápas ubíhal, tlak domácích se nedostavoval a my se dostávali do stále většího vedení. Hra se zlepšovala, opory se začaly konečně prosazovat, což strhlo i ostatní. Ve druhé půli byl stejný scénář, místy i v emocích, a nám přinesl nečekané, vysoké a zasloužené vítězství 48:32 i nejvyšší počet vstřelených bodů v jednom utkání v tomto turnaji. Kdo by na to po prvních zápase vsadil? Asi nikdo.
V celkovém hodnocení je vždy na první místě zdraví. A opět bylo velice důležité, že se nemusela řešit žádná zranění. Všechna utkání proběhla s vysokým nasazení, ale respektem k soupeřům.
Jan Houžvička ml., za tým BSGVM 1897
Foto BSGVM 1897