Památky

Centrem městského života vždy ve Vysokém Mýtě bylo nezvykle velké čtvercové náměstí přístupné dvanácti ulicemi, vždy dvěma v rozích a jednou ve středu každé strany. Již od počátku 20. století nese název po zakladateli města králi Přemyslu Otakarovi II. Plocha náměstí zabrala tolik místa, že do prostoru v hradbách se vešla pouze jedna okružní ulice obíhající spojitě celé město. Přes náměstí, kde se čile obchodovalo, procházela od Pražské k ...

S výstavbou farního kostela, který byl počátkem 14. století povýšený na děkanský, se začalo v tomto prostoru již při založení města. O jeho původní podobě nic nevíme, ale byl jistě mnohem menší než dnešní monumentální vrcholně gotický svatostánek. Jak měšťané postupně bohatli, mohli si dovolit zejména v klidných časech za vlády krále Karla IV. (1347–1378) financovat zbudování tohoto chrámu, který vynikal nad průměr doby. V dalších staletích ...

Původně hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice stojí v Jungmannových sadech. Nejstarší městský hřbitov byl u kostela sv. Vavřince, ale tento shledali měšťané v 16. století jako hygienicky nevyhovující a rozhodli se jej zrušit a založit nový na místě za hradbami. Roku 1543 byl uprostřed nového hřbitova postaven kostel Nejsvětější Trojice. Renesanční stavbu ještě s gotickými prvky řídil mistr Blažej z Litomyšle. Na konci 16. století byl kostel ...

Středověké kamenné opevnění města zbudované ve 14. století tvořily místy až čtyři obranné linie – hliněný val, příkop, parkánová hradba opatřená střílnami a vyšší hlavní hradba zesílená asi 25 baštami a několika věžemi. Vstup do města zajišťovala trojice bran, které byly později opatřeny ještě tzv. barbakány, tedy předbraními. Jména bran jsou tradičně odvozena od míst, ke kterým cesty z nich vedoucí směřovaly, tedy Pražská (zvaná též ...

Svoji historickou podobu si brána z větší části nezachovala. Počátkem 19. století byla poškozena požárem a z velké části zbořena. V 60. letech 19. století však rozhodla městská rada na popud Aloise Vojtěcha Šembery bránu opravit, a to v novogotickém duchu podle plánů architekta Hermanna Bergmanna. Oprava byla dokončena v roce 1867. V roce 1901 byla nad portálem brány vytvořena freska znázorňující sv. Jiří na koni zabíjejícího draka, tedy motiv z ...

Z bývalé Choceňské brány se dodnes dochovala jen její velká věž zvaná také Karaska. Malá věž a samotná brána byly zbořeny v roce 1844 a v 19. století bylo zbořeno i předbraní. Věž sloužila jako vězení, zvonice a sklad střelného prachu. Dnešní podoba její střechy s barokní cibulovitou bání pochází z doby po ničivém požáru města z roku 1774. Věž Choceňské brány unikla na rozdíl od Pražské a Litomyšlské brány rekonstrukcím v duchu ...

Náměstí se nachází v severozápadním cípu města. Ve středověku se v jeho místech nacházel minoritský klášter zmiňovaný poprvé v roce 1290. Jeho podoba není známá, ale podle historických zpráv byl jeho součástí kostel sv. Petra a Pavla. Areál kláštera přímo navazoval na městské opevnění. Klášter zanikl za husitských válek v roce 1421 při obsazení města vojskem pražského husitského svazu. Jediným dnes viditelným pozůstatkem kláštera jsou fragmenty ...

Vysokomýtské muzeum je nejstarší městské muzeum v Čechách. Bylo založeno v roce 1871 z podnětu vzdělaného mlynáře Karla Richtera. Vzápětí bylo z darů občanů shromážděno více než 200 předmětů. Počáteční nadšení však začalo brzy ochabovat, až byla v roce 1877 zastaven činnost muzea zcela. Po šesti letech se opuštěných sbírek ujal mladý architekt Josef Škorpil, pozdější stavitel a dlouholetý ředitel Uměleckoprůmyslového muzea v Plzni. Sbírky ...

Ochotnické divadelnictví má ve Vysokém Mýtě tradici od roku 1825. O 100 let později byla postavena budova divadla ve stylu art-deco. Od roku 1929 nese dnešní jméno podle zdejšího rodáka, historika, jazykovědce, národního buditele a divadelníka Aloise Vojtěcha Šembery. V letech 2019–2022 bylo divadlo modernizováno. Slouží divadelním představením, a to nejen vysokomýtského ochotnického spolku, ale též k představením filmovým. René Klimeš a Vojtěch Barcal, ...

Park se rozléhá na místě původního hradebního parkánu mezi věží Choceňské brány a původním hřbitovem u kostela Nejsvětější Trojice. První parkové úpravy jsou uváděny mezi lety 1872–1875 na připomínku sta let od narození Josefa Jungmanna. Liniová dispozice parku kopírovala průběh hradeb a ideálně plnila úlohu promenádního parku. Další parkové úpravy se odehrály v letech 1905 až 1906, kdy probíhala v jihovýchodním okraji tohoto území stavba nové ...

V letech 1905–1906 došlo k parkové úpravě severního úseku hradebního parkánu nad Mlýnským potokem, kde byla v roce 1906 založena botanická zahrada. V daném období se z důvodu vzdělávání, osvěty a výchovy zakládaly různé botanické či ukázkové zahrady s různým důrazem na didaktickou funkci. V roce 1912 byl vydán Průvodce městskou botanickou zahradou ve Vysokém Mýtě s podtitulkem I. Oddělení: rostliny léčivé. V něm je fotografie segmentu zahrady, z ...

Park se nachází v místě bývalých valů za městskými hradbami. Jeho dominantou je nárožní věž městského opevnění. Tato věž začala v roce 1768 sloužit jako vodojem, do nějž byla voda přiváděna z níže položené vodárny. Z věže byla voda rozváděna do kašen na náměstí a několika stírek v ulicích. Roku 1830 byla věž o dvě patra snížena a získala tak dnešní podobu.Pozemek parku sloužil původně jako střelnice Měšťanských ostrostřelců. Park byl ...

Havlíčkovy sady vznikly na místě původních vojenských jízdáren v roce 1900 z iniciativy okrašlovací jednoty. Autorem návrhu byl významný český zahradní architekt František Thomayer. Havlíčkovy sady představovaly typicky promenádní park. V letním období zde pořádala promenádní koncerty i vojenská hudba. Obvodová parková cesta byla lemována stromořadím. Parkové cesty protkávaly park a v kombinaci s výsadbou stromů a skupinkami keřů vytvářely různá ...

Patrně první zahradní úpravy této lokality souvisely se stavbou novogotické reálné školy v roce 1855, které ustoupil i krátký úsek městské hradby a dále pak se stavbou budovy gymnázia v roce 1882. Na plánu města z roku 1882 je zřejmá neformální parková úprava mezi těmito dvěma budovami. Později prostor fungoval jako dvě samostatné školní zahrady, patrně s didaktickou i užitkovou funkcí. Další parková úprava vznikla kolem roku 1952 sloučením těchto dvou ...